2.jpg

PORADNA

NAŠÍ KLINIKY

VÝZNAMNÁ KOČIČÍ ONEMOCNĚNÍ

PANLEUKOPÉNIE

Panleukopénie, též zvaná kočičí mor, je silně virulentní onemocnění s inkubační dobou 2–10 dní postihující pouze kočky. Onemocnění mívá zpravidla velmi rychlý průběh a může připomínat otravu. Projevuje se současnými prudkými průjmy a zvracením, velmi často končí smrtí zvířete. Lze proti němu očkovat.

 

Nemoc způsobuje kočičí parvovirus, který napadá výstelku trávicího traktu, způsobuje vředy a rozpad výstelkového epitelu. Zároveň se snižuje množství bílých krvinek, což zhoršuje imunitu zvířete. Nákazu si mezi sebou zvířata většinou předávají přes sekrety, kterými se kontaminuje například voda k pití. Postižené zvíře zvrací, má vodnatý průjem, mnohdy je ve stolici krev, nejí a nepije. Pokud je nákaza slabší, je možnost vyléčení. Nakazí-li se březí kočka, většinou potratí. Pokud se narodí živá koťata, mívají postižený mozeček, následkem čehož mají zhoršenou koordinaci pohybu nebo mohou být i slepá.

HERPESVIRÓZA

Virové onemocnění způsobující tzv. kočičí rýmu nebo též kočičí chřipku. Choroboplodných zárodků, které způsobují kočkám obdobné potíže, je vícero a bez výtěru a kultivace jsou od sebe prakticky k nerozeznání. Herpesvirus je mezi nimi však jeden z nejčastějších a společně s kalicivirózou je herpesviróza příčinou 80 % všech kočičích rým. Je to nakažlivá nemoc, která se přenáší přímým kontaktem mezi kočkami.

 

Herpesviróza se nejčastěji projevuje horečkou a apatií, výtokem z nosu a zánětem spojivek. Nejnebezpečnější je nemoc pro malá koťata a také pro jinak oslabené kočky, například při podvýživě, začervení či infekci FIV nebo FeLV. Kromě akutní formy existuje i forma chronická, která nejčastěji postihuje oči. Na člověka ani na jiná zvířata než je kočka nemoc přenosná není.

CALICIVIRÓZA

Virové onemocnění koček způsobující tzv. kočičí rýmu nebo kočičí chřipku. Choroboplodných zárodků, které u koček vyvolávají podobné potíže, je spousta a nemoci, které způsobují, jsou bez výtěrů a kultivace od sebe k nerozeznání. Nicméně kalicivirus, společně s herpsevirem, má na svědomí 80 % všech kočičích rým. Kaliciviróza je silně nakažlivá nemoc, která se přenáší nejčastěji přímým kontaktem mezi kočkami. Nejčastěji se projevuje horečkou, kýcháním, výtokem z nozder a nechutenstvím. Nebezpečná může být nemoc zvláště u jinak oslabených koček, při podvýživě, začervení, infekci FIV nebo FeLV, u kterých může přejít v zápal plic. Existuje i velmi nebezpečný kmen viru, který je původcem systémové kalicivirózy s vysokou úmrtností nakažených zvířat. Na člověka ani na jiná zvířata než kočka nemoc přenosná není.

LEUKÓZA (LEUKÉMIE)

Virus kočičí leukemie je jedním z nejdůležitějších virů u koček. Přibližně u 1/3 koček, které přišly s tímto virem do kontaktu, se vyvine onemocnění, které v naprosté většině případů končí smrtí zvířete. Virus patří do skupiny retrovirů, napadá imunitní systém a projevuje se řadou klinických příznaků, od těžkého oslabení imunity po tvorbu nádorů. Onemocnět mohou pouze kočky, virus není přenosný na člověka ani na jiné druhy zvířat.

Virus napadá imunitní systém, takže se onemocnění může dále vyvíjet jako ztráta imunity, kočka se stává vnímavá pro kteroukoli infekci, vzniká chudokrevnost nebo se začnou tvořit nádory různě po těle (podkoží, mízní uzliny, střeva…) Průběh nemoci je různý. Kočka se nakazí, nemoc se u ní rozvine a následně zemře, nebo u ní onemocnění probíhá chronicky, kdy se střídají období klidu s obdobími s projevy onemocnění, nebo se stane nositelem viru (bacilonosičem) po několik let než se nemoc projeví.

Nakažená novorozená koťata umírají před dosažením 2 měsíců věku, u koťat do 8 týdnů věku má onemocnění velmi rychlý průběh a vždy končí úmrtím kotěte. Kočky starší 6 měsíců dokáží s infekcí dočasně bojovat, mohou se tak po několik měsíců zdát zdravé, ale většinou do 3 let od nakažení nemoci podlehnou.

CHLAMYDIÓZA

Bakteriální onemocnění horních cest dýchacích, které spadá do tzv. komplexu kočičí rýmy nebo též kočičí chřipky. Je to časté onemocnění, zodpovědné za 5–30 % všech případů rýmy koček. Nemoc je typická především chronickým zánětem spojivek a zánětem sliznice nosní a ústní dutiny. Nemoc sama o sobě není příliš nebezpečná a mírné formy do několika týdnú odezní, ale při sekundární infekci se může rozvinou hnisavý zánět spojivek s rizikem poškození oka a neléčené infekce mohou přetrvávat měsíce.

 

Kočičí chlamydie jsou též možným původcem mírných infekčních zánětů spojivek u lidí.

FIP (INFEKČNÍ PERITONITIDA)

Jedná se o virové onemocnění koček, jehož původcem je koronavirus. Onemocnění postihuje zpravidla koťata a mladé kočky do dvou let věku. Nedostatečná funkce imunitního systému může být rovněž predisponujícím faktorem FIP (stres, léčba kortikoidy, přidružená onemocnění apod.).

 

Ve většině případů má letální průběh.

  • Efuzivní (vlhká) forma je typická výpotkem v břišní, případně hrudní dutině, ztíženým dýcháním, zvětšením břicha, horečkou, nechutenstvím. Je to dáno tvorbou komplexů protilátky a viru, které následně aktivují buňky imunitního systému. Následuje uvolňování mediátorů zánětu a dochází k vaskulititě.

  • Při neefuzivní (suché) formě dochází k vyššímu stupni odpovědi imunitního systému, který částečně omezí zánětlivou reakci. Tvoří se ložiska fibrinu tzv. pyogranulomy na povrchu orgánů. Při této formě jsou častější neurologické příznaky onemocnění jako nekoordinované pohyby končetin, křeče, tremor, parézy končetin, dále změny na očích – krev nebo hnis v oční komoře, uveitida apod.

  • Smíšená forma

 

Koronaviry zahrnují skupinu virů, které mohou způsobovat jak onemocnění projevující se průjmy (enterální koronaviry), tak onemocnění FIP. Pro vznik FIP je nezbytná mutace koronaviru ve střevě. Koronavirus proniká do organismu oronasální cestou, po jeho pomonožení (převážně ve střevě) dochází k viremii. Infekce odezní většinou bez klinických potíží, případně se může objevit průjem. Zvíře, které se nakazilo, se může stát nosičem, i když samo žádné potíže nemá. Pro vznik FIP je nezbytná mutace koronaviru v hostiteli, čímž je virus změněn a je mu umožněn vstup do tzv. makrofágů, které se šíří po celém těle a aktivují další buňky imunitního systému. Imunitní komplexy jsou pak příčinou imunitně zprostředkované vaskulitidy.

 

Zmutovaný virus se z těla nevylučuje, případný přenos je možný pouze transplacentární cestou. FIP tudíž není nakažlivým onemocněním. Je možný přenos koronaviru, nikoliv viru, který způsobí FIP. Přenos koronavirů se uskutečňuje přímým kontaktem, pozřením, vdechnutím, dále chovatelskými pomůckami, sdílením misek, sekrety, trusem apod. Virus přežívá v prostředí až 2 měsíce.